Z historie TJ Sokol Zastávka
Sokolská jednota v Zastávce byla založena 26. ledna 1919 Janem Kulhánkem (první starosta) a učiteli Antonínem Radou a Jaroslavem Skryjem. Po založení měla jednota 173 členů. V letech 1924-1928 si Sokoli v Zastávce postavili vlastní tělocvičnu, na jejíž stavbě se bezplatně podíleli i sami členové. Tělocvična byla slavnostně otevřena 2. září 1928 za starostenství br. Josefa Hunkese. Těsně před její dostavbou ji 13. července spatřil i první prezident Československé republiky T.G. Masaryk, který tudy projížděl.
Obnovení činnosti Sokola
Za totalitních režimů v letech 1939-1945 a 1948-1989, stejně jako v celé ČSR, byl Sokol nucen svoji činnost zastavit. Obnovení se dočkal až 7. ledna 1990 v ČSFR; v Brně pak 27. ledna. Zastávecký Sokol byl obnoven ustavující schůzí 28. května 1992 a zaregistrován ČOS dne 20. června 1992 pod sokolskou župu Jana Máchala v Brně. Dřívější snahy manželů Slámových o obnovení Sokola v Zastávce byly neúspěšné. Prvním starostou jednoty po obnovení byl do roku 1994 br. Milan Boudný, pozdější starosta Zastávky. Bratr Milan Boudný zemřel 18. ledna 2000 - čest jeho památce.
Soudní spor o tělocvičnu
Navrácení sokolského majetku zajišťoval zákon č.173/1990 Sb., avšak jeho držitel TJ Čechie Zastávka jej odmítla vrátit. Protože při dovršení lhůty 31. prosince 1991 ještě nebyl obnoven Sokol v Zastávce, podala žalobu župa Jana Máchala v Brně. Soudní spor o vrácení majetku na úrovni okresního, krajského a nakonec nejvyššího soudu se vlekl 7 let a skončil, když byla kauza nejvyšším soudem zpět vrácena na soud okresní, který Sokolu 7. října 1998 vyhověl. Další zdržení způsobilo, že Sokol Zastávka se svého majetku mohl ujmout teprve 14. dubna 1999, tedy po 7 letech. Tělocvična do té doby chátrala a byla tak ve velmi špatném stavu.