To jsou slova ze sokolské písně. Jen slova? Ne! Skutečnost, slavná i těžká, v čas boje tragická. Vydejme se za ní.
Pražská sokolská jednota rostla pod praporem, jehož "matkou" byla Karolina Světlá-Mužáková; bratry byli mezi jinými Jan Neruda, Eduard a Julius Grégrové, V. Guth, Edvard Beneš, T. G. Masaryk s celou rodinou (sám cvičil, syn Herbert a dcera Alice byli cvičiteli, Charlotta byla v dámském kroužku). Mezi sestrami byly s ní Renata Tyršová-Fügnerová, sestřenice Hanušovy (cvičitelky), sestra Riegrová-Palacká, sestra Thurn-Taxisová a další.
Rodily se mimopražské jednoty v Čechách i na Moravě, brzo i ve slovanských zemích - Slovinsku, Chorvatsku, Polsku. Dokonce již v r. 1865 založili Sokol v USA - naši krajané v St. Louis. A jsme-li u toho: r. 1917 se ustavila česká Americká obec sokolská, která hrála důležitou úlohu v československém odboji: sbírali finance a prostředky pro Masarykovu činnost, podpořili domovinu po válce ("Loď lásky"), američtí Sokoli bojovali ve Francii v armádě USA.
Jak vznikl Sokol v Brně? Český lékař MUDr. Jan Helcelet (přítel Boženy Němcové) založil v r. 1862 v Brně Slovanský tělocvičný spolek (za velkých potíží s německou radnicí), který v r. 1864 přijal název Sokol. První starosta byl dr. Helcelet. V r. 1868 se vrátil z Prahy mladý JUDr. Ctibor Helcelet, který v Praze cvičil v Sokole a posílil brněnskou jednotu - stal se náčelníkem. Druhým starostou byl bratr dr. Josef Fanderlík.
Stovky sokolských jednot se sdružovaly v župy - v Brně vznikla r. 1892 župa Rostislavova, přejmenovaná r. 1925 na Župu Jana Máchala. Župy tvořily Českou obec sokolskou (1889), totéž na Moravě. Obě obce se spojily r. 1904 v Českou obec sokolskou (ČOS).
Sokol přerůstal sám sebe. Z cvičenců - vzpomeň Tyršovo "Tužme se!" - vyrostli gymnasté světové úrovně: ze Sokola Brno I. bratři Šupčík, Gajdoš, Hudec, Vácha vítězili na olympiádách a mistrovství světa - spolu s dalšími bratry a sestrami (s. Provazníková, Děkanová, olympioničky z Londýna 1948 atd.)
Co znamenal Sokol na poli kulturním a společenském, nelze v krátkosti popsat. Postačí nahlédnout do kroniky naší zastávecké jednoty, abychom dospěli k uznání a obdivu. Sokol jako mohutné národní hnutí s ideou služby národu se stává autoritou v míru a předvojem v boji. Tak vešel do dějin. Nastávala těžká doba, která si vybírala oběti "až do těch hrdel a statků". V Brně při demonstraci za českou univerzitu je na prahu Besedního domu dne 2. října 1905 probodnut vojákem 20letý sokol z Ořechova František Pavlík. Jeho pohřeb se stává celonárodní manifestací za česká práva. Za rakví jde 10 000 lidí...
Vypukla první světová válka. Češi se - váhavě - pod vlivem revoltujících vojáků odjíždějících na frontu rozhodují k odboji. Co Sokoli? První pro odboj popravený český vlastenec byl Slavomír Kratochvíl, redaktor z Přerova, sokolský pracovník. Popraven v Ostravě 23. 11. 1914. Za ním Kotek, Matějka (13. 12. 1914) - to byl signál k rozhodnutí T.G.M. k odjezdu do ciziny (po dohodě s br. dr. Scheinerem, starostou Sokola). Odpověď "C. a K." vlády: velezrádné procesy s dr. Kramářem, dr. Rašínem a dr. Scheinerem i dalšími (např. byl uvězněn i Petr Bezruč) - rozsudky smrti, provedení zabránila smrt Františka Josefa a amnestie při nástupu císaře Karla. Stovkám dalších, ba tisícům - se však smrt nevyhnula. Na bojišti nebyla amnestie.
Legie! V jejich formování vedli sokoli. Ve Francii česká rota "Nazdar" - již název hovoří jasně - byla v boji téměř beze zbytku vybita a rozpuštěna. Početné legie v Rusku převzaly od sokolů jejich "bratrství", cvičební řád, prvky organizace, české velení. Ve slavné bitvě československé brigády u Zborova 2. července 1917 veleli útoku důstojníci většinou z řad sokolů. Když se část legií v Rusku octla vlivem bolševiků v krizové situaci, rozhodl se velitel 1. divize plk. Josef Jiří Švec, v civilu sokolský borec, učitel z Třebíče, dobrovolnou smrtí otřást svědomím bratří. Zastřelil se ve vlaku 25. října 1918 (pohřeb měl v památný den 28. října). Jeho oběť přispěla ke konsolidaci v legiích. Desítky italských legionářů - velká část sokolů - skončilo po zajetí Rakušany na šibenicích jako velezrádci. Nedožili se svého cíle - porážky Rakousko-Uherska, ale došli spravedlnosti dějin a cti.
Praha, 28. říjen 1918. Prohlášení ČSR! Domácí odboj, koordinovaný se zahraničním, vedla "Maffie", její šéf byl starosta Sokola (za války od r. 1915 ovšem zakázaného) br. JUDr. Josef Scheiner. Mimo jiné: sokolské peníze platily odboj, ČOS domácí, americká OS zahraniční. V den převratu vytvořil dr. Scheiner ze sokolů, skautů a DTJ "Národní stráž", jedinou sílu schopnou se postavit pražské posádce složené z Maďarů. Sokoli znemožnili protiakci armády (gen. Kestranek) 30. října, rakouské generály zajali. Zmobilizovaní Sokoli byli jádrem tvořící se české armády. Obsazovali německé pohraničí (někde i bojem), začali obsazovat Slovensko. První vojsko naší republiky tvořilo tam 5 sokolských dobrovolnických praporů. Při hájení a dobývání Slovenska padlo přes 1000 našich hochů. Jejich bratří z Čech a Moravy na ně nezapomněli. Jiní bohužel ano.
MUDr. Karel Sláma
