21. července 2005 uplyne 125 let od narození generála dr. Milana Rastislava Štefánika, slovenského vědce, vojáka a diplomata.
Jeho vědecká činnost spočívala hlavně v pozorování a výzkumu sluneční korony a planety Venuše. Několikrát tato pozorování prováděl na samém vrcholu Mont Blancu a procestoval všechny světadíly. Od roku 1905 působil ve Francii.
V roce 1912 přijal francouzské občanství a vykonával diplomatickou činnost. Jeho největším diplomatickým úspěchem, kterým jej pověřila francouzská vláda, byla dohoda o vybudování telegrafních bezdrátových stanic v Oceánii.
Aktivně, jako letec francouzské armády, se zúčastnil bojů na frontách 1. světové války. U letectva zavedl pravidelnou meteorologickou službu a dosáhl hodnosti brigádního generála.
Celou svojí energií se vložil do odboje proti Rakousko-Uherské monarchii a stal se místopředsedou Národní rady československé v Paříži. Organizoval československé legie ve Francii, Itálii a připravil přesun legionářů bojujících v Rusku do vlasti. Koncem války se zasnoubil s italskou markýzou Gulianou Benzoni.
Byl mužem čisté, obětavé lásky, který měnil myšlenky ve skutky. Jeho projevem "...básnický byl čin", jak o něm napsala spisovatelka Růžena Svobodová. Jeho životní krédo
Věřit - milovat - pracovat
naplňovalo celý jeho život. Má nehynoucí zásluhy na ustavení československé republiky. V československé vládě zastával funkci ministra vojenství. Zahynul 4. května 1919 při letecké katastrofě u Bratislavy. Je pohřben na Bradle, kde mu vystavěl monumentální mohylu slovenský architekt Dušan Jurkovič. V roce 1990 schválil parlament československé republiky zákon:
Milan Rastislav Štefánik se zasloužil o stát.
Dušan Lacko
