Seznámili jsme se v několika článcích s minulostí Sokola. Ten ovšem nebyl solitérem v zahradě československé tělovýchovy. Byly tam i jiné organizace. Abychom porozuměli situaci, musíme se vrátit až do dob emancipace národa.
Za Rakousko-Uherské monarchie byl národ a jeho politici v opozici. Jen římskokatolická církev byla pevně připoutána k Habsbursko-Lotrinské dynastii a s ní všechen klerus. Četní jeho členové, i čeští, potírali a často denuncovali české "pokrokáře" (např. T. G. Masaryka udalo 300 katechetů). První světová válka situaci prudce zhoršila, nastoupily žaláře i šibenice. Přišel říjen 1918, převrat, osvobození. Vše se obrátilo, jen vášně zůstávaly.
Teď byli klerikálové v opozici, pokrokáři - se Sokolem - u vesla. V nadšení a ráži činů zapomínali Sokoli, že jsou zde i lidé jiného smýšlení, které je třeba získávat, učit, táhnout příklady. Tato chyba se neblaze projevila v českých zemích, ale katastrofálně na Slovensku. Tam Češi a s nimi Sokoli prohráli na celé čáře. Je pravda, že se nám nyní lehce kritizují české a sokolské chyby a jejich důsledky...
V českých zemích se opozice proti sokolským "pokrokářům" projevila jinak, vhodněji. Založila tělovýchovnou jednotu, fyzicky zcela napodobující sokolskou (až na modrou barvu stejnokrojů), výchovně však zcela zaměřenou na katolickou církev - Orel. Bylo to v Brně, počátky sahají do předválečných let, vlastní budování Orla přišlo až do prvních let ČSR. Šířil se hlavně na jihomoravském venkově. V čelo si Orli postavili pátera Msg. Jana Šrámka (1870-1956) a udělali dobře. Byl to sice ostrý náboženský bojovník, ale dobrý organizátor, významný politik za lidovou stranu, vlastenec, stojící na půdě ČSR. Zasloužil se např. o zvolení dr. Beneše prezidentem v r. 1935, od počátku okupace působil v emigraci, byl předsedou londýnské vlády.
Po návratu se angažoval za demokracii, proto byl komunisty shozen, internován a vězněn až do své smrti v r. 1956. A jeho Orel? Rozšířil se na Moravě (méně v Čechách), jeho první velký slet se konal v Brně r. 1922 (v místech budoucího pisáreckého výstaviště), druhý r. 1929 v Praze.
Orli se osvědčili v boji proti Hitlerovi a přinesli těžké oběti. Komunisté samozřejmě jména orelských obětí (jako sokolských a dalších) vymazali z historie, ale je možno vzpomenout na ozbrojený boj Jana Smudka (první takový odboj), na orelského starostu MUDr. Jílka z Brna, i na mladého atleta Koukala, oba umučené nacisty.
Dnes žije Orel sousedsky vedle Sokola, ideologické rozepře a oboustranné chyby jsou dávno zapomenuty. Je svoboda, tolerance, ale i jiná doba...
Ptáte se, co udělali za ČSR pro tělovýchovu socialisté? Nezůstali stranou. Sociální demokraté založili Svaz dělnických tělovýchovných jednot DTJ, který se rozrostl, pořádal dělnické olympiády (1921, 1927), byl vůči státu loajální.
Ne tak komunisté. Ti se od DTJ na příkaz KI (komunistické internacionály) odtrhli a za jejího vedení založili Federaci proletářských tělovýchovných jednot FPTJ a komunistické Spartakovce. Uspořádali v Praze v r. 1921 svou první Spartakiádu (na Maninách), další měla být v r. 1928, byla ale pro protistátní rejdy zakázána.
Do tělesné a zejména morální výchovy republikánské mládeže velmi výrazně zasáhl skauting. Ušlechtilé myšlenky výchovy přišly ze Západu (sir Baden Powel, Ernest Thompson Seton), u nás je úspěšně šířil prof. A. B. Svojsík (1912). V roce 1914 byl založen český skaut Junák. Nepodařilo se ale udržet jednotu v organizaci, strany si je rozebraly. A tak vznikly sociálně-demokratické "Spojené sbory junáků-skautů", národně socialističtí "Skauti volnosti", katoličtí "Skauti" a ovšem i komunističtí "Skauti Spartakovi a Mladí průkopníci" (pionýři).
A opět chyba Sokola - a asi i Skauta. Nepodařilo se navázat spolupráci (byť i sám profesor Svojsík byl sokolem). Tak uniklo Sokolu skautské sblížení s přírodou, kromě morálních hodnot a mezinárodních styků (Skaut působil ve 44 státech, které se zúčastnily prvního jamboree r. 1920). V ČSR vedl skaut např. dr. Drtina, J. Rösler-Ořechovský, J. S. Machar, dr. Šrobár, i dr. Beneš. Škoda! Bylo by dobré vědět více o skautu, k tomu jsou ale povolanější jiní, sami skauti. My jim jen držíme palce.
MUDr. Karel Sláma
Pozn. autora:
Doba se mění, ty tam jsou doby, kdy bylo všechno černé nebo bílé. Současný (nejen) zastávecký Sokol sdružuje lidi všech názorů, politických směrů, vyznání i ras. Je jedno jestli je člověk katolík, evangelík, svědek Jehovův, komunista, člen ODS, emigrant, běloch nebo černoch. Důležitý je zájem o sport a kulturu, o to co je možné udělat nejen pro sebe, ale i pro ostatní, a to zejména v rámci našeho regionu a především Zastávky.